Recenze na knihu
Odloučeni zjara Agatha Christie

Tentokrát královna detektivek jinak. Čeká tu na Vás psychologický román o ženě jménem Joan, která na cestě z Íráku do Anglie uvízne na několik dní v malé ubytovně daleko od civilizace. Jelikož má spoustu času, přemýšlí o svém životě, o svém vztahu k manželovi i dětem. Čím hlouběji se noří do svých myšlenek, tím bolestnější obraz uvidí. Tato kniha, ač je z roku 1944, zpracovává téma, které je ve spoustě věcí stále aktuální. Žijeme tak, jak bychom chtěli? A pokud ne, dá se s tím něco udělat? Celou knihou nás provází myšlenka: Na co by člověk přišel, kdyby neměl celé dny na práci nic jiného než přemýšlet sám o sobě. A kromě hlavní hrdinky to přiměje i Vás, se nad tím zamyslet. Hlavní hrdinka Joan je celou dobu pěkně na ránu, bude Vás štvát a zároveň si oblíbíte všechny její blízké osoby. Navíc je budete obdivovat, že to s ní vlastně vydrželi. S tím souvisí i věc, která mi na knize vadila, a to, že jsou zde postavy vykreslené černobíle. Buď hodně dobré anebo špatné, nic mezi tím. Každopádně kniha mě bavila, je skvěle napsaná, čtivá. Trochu mi připomíná knihy mé oblíbené Anne Tyler. Ráda jsem si ji přečetla. Zkuste ji také.