Recenze na knihu
Nesnesitelná lehkost bytí Milan Kundera

Knihu kterou jsem si zamilovala na první stránce a také díky ní jsem přečetla skoro celé Kunderovo dílo. Skvělá, velmi čtivá, plná lásky a něhy

Tato kniha patří k mým oblíbeným - je úžasně napsaná a dokáže Vás vtáhnout do děje.

Knihy Milana Kundery jsem poprvé objevila před několika lety a hned na první nádech jsem se do nich zamilovala. Tuto knihu považuji snad za vůbec jednou z nejlepších současné české literatury. Kunderuv styl má velké kouzlo. Velké myšlenky proplétají celý děj, který velmi krásné plyne jako voda i přes svůj existenciální nádech. Za mě rozhodně patří mezi knihy, který má mít čtenář ve své knihovně.

Kniha, která nutí čtenáře myslet.

Tahle knížka mě dostala. Bez diskuze si zaslouží patřit mezi nejlepší světové knížky. Příběhy hrdinů jsou chytlavé, chvilku šťasné, v krušných chvílích jsem to prožívala s nimi. Hodně silná kniha, kterou by měl za život přečíst každý.

Prostě srdcovka.

Má nejoblíbenější od Kundery. Neměla jsem odvahu se podívat i na film, protože si myslím, že myšlenka této knihy se nedá zachytit ve filmu. Proto místo filmu - čtěte :)

Knížka mě chytla. Byla ta první co jsem od Kundery četla a pak další. Zajímavý a napínavý děj.

Jsem ráda, že jsem nakonec tuto knihu přečetla, protože mě postrčila k dalším Kunderovým dílům.

Kunderu normalne moc nemusim, ale toto dilko se zalibilo i mne.

Bohužel bych knihu podruhé nečetla, nezaujala mě

Spousta myslenek k premysleni, kniha na vysi.

Jeho knihy se mi čtou trošku těžko, protože mi déle trvá, než se do knihy dostanu a "chytím" tempo. Každopádně to stojí za to, určitě u této knížky rozhodně. Kniha je napsaná výborným stylem, který dodává knize určitě "kouzlo a nádech".

Nejlepší knížka od pana Kundery

Láska na první pohled, která časem sílí. Bohužel, design vydání mi nepřijde moc povedený (obrovská velikost textu, nadměrně široké stránky - tahle kniha nevejde do menší kabelky, divný obrázek na obalce). Ale nedá se nic dělat, zatím na trhu žádná další možnost není.

Knížku jsem si přečetl, protože patří mezi oblíbené jedné dívky, do které jsem se zamiloval a která se rovněž jmenuje Tereza. Dočetl jsem ji na dálnici v levém pruhu na místě řidiče, když jsem zůstal kvůli nehodě stát na místě asi 3 hodiny poté, co jsem se od ní vracel, když jsem jí k narozkám vezl dort :) Je to krásná knížka a jsem rád, že jsem si ji přečetl i s ohledem na současnou situaci na Ukrajině.

Musím říct, že jsem se musela do knihy nutit.. vážně. Stihla jsem přečíst tři další. Popravdě, je to bravurně napsaný a nikdy jsem nečetla nic takového. Čtu příběhy. Tohle bylo rozebírání osobností, charakteru a myšlenek lidí, a mě to moc nesedlo. Ano.. byla tam spousta míst, nad kterými by se měl člověk zamyslet, a tak.. to je asi to, co mě na tom nebavilo.

Jeden z titulů české klasické literatury, který uchvátí. Román překvapí nejen častým prolínáním erotiky s politickým podtextem. Kundera ve svém díle vyobrazuje osud hrdinů, již se zmítají mezi ideologiemi. Zároveň je v textu často řešena otázka lidské existence. Do vyprávění vstupují postavy, jež zastupují nejen sexuální, ale také umělecké požitky, vůči čemuž je do opozice kladena právě ona nesnesitelná lehkost bytí, dle níž nese dílo název a jedná se tudíž o stěžejní myšlenku. Četba románu je poněkud náročnější, protože čtenář musí být při četbě pozorný a spoustu věcí si musí zapamatovat, aby všechny indicie do sebe v konečném rámci zapadly. Dílo je rozděleno do několika částí, jež mají společné postavy, je tu jednotné téma a společné motivy. Děj se odehrává v 60. letech 20. století, jsou tu zřejmé i události roku 1968 a následná normalizace. Hlavními protagonisty jsou dvě milenecké dvojice, a to Tereza s Tomášem a Sabina s Franzem. Střídání pasáží věnovaných jednotlivým protagonistům opravdu vyžaduje zvláštní pozornost. Tento román bych doporučila zejména milovníkům klasické literatury, románů ze života a náročného čtení, ale také příznivcům tvorby Milana Kundery.

Ke knize jsem se dostala díky povinné četbě a mohu říci, že mě kniha hned uchvátila a našla jsem v nich to, co od knih očekávám. Takhle si představuji ideální knihy. Líbí se mi řečení filosofických otázek, poznámek autora a samotný děj. Postava Sabiny mi byla velmi sympatická.

Jedna z recenzí, které jsem četla, než jsem knihu otevřela, zněla "nesnesitelná snůška nesmyslů" - nemohu než souhlasit. Nevím, jestli je oprávněné psát recenzi na nedočtenou knihu, ale toto se zkrátka dočíst nedalo. Příběh hrůza, nejasný, samé přeskakování, nic nevysvětleno. Co se týká stylu psaní, nenapadá mě právě opak pro slovo čtivé. Jistě si i podle recenzí najde své čtenáře, jako všechno, já to ale nebudu. Měsíce jsem se snažila knihou prokousat, neúspěšně