Vystudovala kulturologii a mongolistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a část studia strávila v Mongolsku. Právě tam zasadila svůj debut Paměť mojí babičce, za který získala Magnesii Literu za objev roku. Vedle prózy se věnuje také psaní divadelních her a scénářů.
Ve svých knihách střídá prostředí, témata i vypravěčské hlasy, často se ale vrací k rodině, společenským rolím a lidem, jejichž životy mají k lehkosti poměrně daleko.
Román Čechy, země zaslíbená sleduje ukrajinskou pracovnici Olgu a její zkušenost s životem v Česku. V Macoše se Hůlová soustředí na komplikované mateřství a rodinné vztahy, které se nedají spravit několika dobře míněnými větami. Nejvyšší karta pak otevírá stárnutí, feminismus a generační střet mezi matkou a dcerou.
Petra Hůlová píše výrazným jazykem, pracuje s ironií a svým postavám nic neusnadňuje. Její knihy osloví dospělé čtenáře, kteří mají rádi současnou českou prózu, nejednoznačné hrdiny a témata, kolem nichž se v běžném hovoru často raději vyhýbáme.