Žena, která lovila sama (poškozené)

Na tuhle bichličku jsem se moc těšila. Nedávno jsem četla druhý díl z této série NENÁVIST - Mrchožrouti, hodně jsem si ještě pamatovala, tak mi nedělalo problém do příběhu vplout. Linn Ståhlovou a lidi kolem ní jsem si velmi oblíbila a byla jsem napnutá, co pro nás Magnus Jonsson tentokráte přichystal. Zatím to vypadá, že se jedná o závěrečný díl této hodně povedené série, ale ještě si to raději ověřím. Myslím, že by sérii slušely další díly. Příběh jako takový se čte lehce, pomáhají tomu i vedlejší postavy, teta Liin Luisa – šéfka stockholmské kriminálky a neméně důležití kriminalisté Erik Svensson a Rickard Stenlander. Není to ovšem thriller jak je teď známe, děj nesviští kosmickou rychlostí – naopak jde vše pozvolna, ale pořád se tam něco děje, tím pádem jsem byla udržovaná v napětí a kniha mě držela v pozoru. Příběh je zasazen do Švédska, později se však díky pátrání po dvojtém agentovi přesuneme i do Dánska. Sychravé prostředí naprosto dokonale dokresluje příběh. Linn je známá svým přesvědčením a v minulosti byla i členkou antifašistické skupiny. Okolnosti ji nutí, aby pátrala po vlastní ose, a my máme tu možnost být u toho s ní. Knih ze severských zemí jsem tento rok moc nečetla, tak jsem moc ráda, že na konci roku jsem si mohla přečíst tuto lahůdku. Když bych měla plynutí děje přirovnat, tak mě napadá série Milénium – ta byla taky taková rozvláčná, ale přitom prostředí a celá zápletka byla tak skvělá, že jsem hltala jednu stránku za druhou. Určitě můžu doporučit všem, kteří mají rádi tento styl krimi detektivek/ thrillerů.